Nejlepší způsob cestování, naskládat všechny a vše do jednoho auta a vyrazit na cestu. Takže 2 dospělí, 3 děti, 2 psi a hurá na Roháče (Západní Tatry).
Cesta na Roháče a ubytování
Byť je Slovensko náš přímý soused, zvolili jsme z Ostravy kratší cestu autem přes Polsko, výhoda Schengenu. Cestou žádné dálniční poplatky nejsou. Přesun nám trval asi tři hodinky, které veškeré dětské i zvířecí osazenstvo zájezdu prospalo.
Chatičku jsme měli rezervovanou přes booking.com v Zuberci, hned na okraji Roháčů. Podle fotek měla být moderní, 3 pokoje, 2 koupelny, obývák, kuchyň, dokonce i herna, sauna a vyhřívaný venkovní bazén. Cena přijatelná 2.000Kč/chatu/noc. Psi povoleni. Recenze a fotky byly taky super…. Ale ani přes všechny úžasné doporučení a záštitu Bookingu nejsou vždy věci podle našich představ. Interiér chaty přesně podle fotek, jen poloha chaty asi 4 metry od domu majitelů, koukali jsme z okna do okna a od toho se začali rozvíjet další problémy. Nebylo kam vypustit psy, a děti to stejné. Většina nadstandardního vybavení za nemalý příplatek. Hned vedle bazénu zeleninové záhony majitelů (max 2m od okraje), soukromí totálně žádné, děti i psi protivní. A o dalších skrytých poplatcích, které nám při odjezdu majitelé přiúčtovali ani nemluvím, takže odkaz na chatu nedáváme, za takové doporučení bychom se museli stydět.
Psi jsou vítáni
Západní Tatry neboli Roháče jako takové jsou nádherné. Na to, že byl červenec, teplota na sluníčku jen kolem 22st. a počasí nevyzpytatelné. Ale pro naše huskouny to bylo počasí ideální. Pryč od letních veder. Díky tomu a díky omezené fyzické zdatnosti našich dětí jsem volili kratší procházky i mimo Tatranský NP. Předem jsme zjišťovali kam psi můžou a které trasy naše dítka zvládnou. Psi do Tatranského NP mohou, ale jen ze slovenské strany, na vodítku a s náhubkem. Z polské strany je vstup psům do NP zakázán (kromě jedné trasy v okolí Zakopaneho). A pozor na některých stezkách, které jsou hůře schůdné, se objevují řetězy nebo žebříky. Takové trasy nejsou vhodné pro děti, natož pro psy.
Kam zajít a co nevynechat?
Oravská přehrada – krásné místo, neuvěřitelné výhledy, skvělé na procházku. Je zde možnost nechat se zavést lodí na Slatinský ostrov, kde najdete malý kostelík a muzeu.
Prosiecká dolina – pohádkově nádherná, jen trošku adrenalinová procházka. Nevhodné pro menší děti a pro psy. Po části trasy je nutné ručkovat po řetězech a nebo šplhat po žebřících.
Kvačianská Dolina a Vodné mlýny Oblazy – krásná procházka, nádherné výhledy, převýšení je mírné, stezka široká, dá se zvládnout i s terením kočárkem. Vodné mlýny jsou živým skanzenem, kde si děti můžou odpočinout a zablbout na houpačkách, v potoce nebo si pohladit domestikovaná zvířátka
Roháčské plesa – výstup k Tatliakově chatě a Tatliakově jazeru po asfaltce, dále už nevhodné pro menší děti. Stezka od chaty pak pokračuje k Roháčským plesům. Zpět se dá jít kolem Roháčského vodopádu a udělat si z trasy příjemné kolečko, cca 14km, převýšení 700m. Zvládl to i náš šestiletý prcek, ale je to takový hraniční věk. My hlavně trnuli hrůzou, aby neuklouzl a nespadl ze stezky po srázu dolů. Stezky v Roháčích jsou místy úzké, kamenité a kloužou. Ještě, že s sebou nosíme náhradní psí vodítka, prcka jsme si uvázali a jistili každý jeho krok, čímž jsme utržili nejednu pochvalu ostatních tatranských turistů. Psi byli spokojení maximálně. Stezku protíná množství potůčku, kde bylo možno si svlažit packy a napít se. Jinak trasa úžasná, jedna z těch snažších a nebýt přelidněné stezky (lidí jak v Ostravě na Stodolní v pátek o půlnoci), nebylo by po civilizaci ani památky. Určitě doporučujeme vidět.
Míst které stojí za návštěvu je mnohem víc, třeba Ježíšova křížová stezka v Zuberci, Oravský hrad, NP Úplazíky, Termal Aquapark Oravice, ….
